Komora: ČR má letos nejnižší podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU

Český podíl výroby elektřiny z obnovitelným zdrojům patřil k nejslabším v rámci EU i v předchozích letech, poslední ale Česko nebylo. Například loni bylo podle komory předposlední s podílem 16,6 procenta před Maltou.

Nízký podíl výroby z obnovitelných zdrojů není přitom podle komory jen výsledkem nepříznivých přírodních podmínek. "Každá členská země má rozdílné přírodní podmínky, ale všech 26 to zvládlo lépe než Česko," řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Zároveň upozornil, že je tím ohroženo plnění stanovených cílů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů.

"Potřebujeme zejména standardní povolování, uplatnitelné případně i v akceleračních oblastech, aby to nebyly ostrůvky pro muzejní technologii, vyřešit například jednotné celoplošné principy přístupu k ochraně krajinného rázu či odblokovat bariéry například pro fotovoltaiku v památkových zónách," podotkl Chalupa.

Česko podle oborových zástupců dlouhodobě podceňuje význam obnovitelných zdrojů. "Vlastní výroba a spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie by se měla stát strategickou a bezpečnostní prioritou státu. Doba, kdy hlavní motivací k instalaci obnovitelných zdrojů byly dotace, je pryč. Komora OZE navrhuje státu postupně využít ke zrychlení rozvoje ekonomické nástroje, například snížení DPH na technologie, elektřinu, biomasu a bioplyn, slevu na dani či zrychlené odpisy pro podnikatele," řekl hlavní poradce komory Martin Bursík.

Očekávání podle komory nenaplňují ani připravované akcelerační zóny. Jejich podoba podle ní obsahuje zásadní nedostatky. Chalupa zmínil například absenci jednotného přístupu k hodnocení krajinného rázu, celý proces přípravy pak podle něj postrádal transparentnost.

Podle finančního ředitele fotovoltaické společnosti Bluenet Petra Švrčka je poslední místo ČR v podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů varovný signál. "Nízký podíl obnovitelných zdroj energie na celkové spotřebě znamená vyšší zatížení spotřebitelů a to nejenom v nákladové složce za spotřebu energií. Může znamenat snižování konkurenceschopnosti a v neposlední řadě mít za následek finanční represe, které ponese stát a které ve svém důsledku nakonec zaplatí daňový poplatník," uvedl. "Přitom technologie existují a obrovské nevyužité aktivum české energetiky leží přímo na střechách našich měst, domů a průmyslových areálů," doplnil Švrček. Hlavní překážkou rozvoje obnovitelných zdrojů podle něj nejsou technické limity, ale pomalé povolovací procesy a administrativní bariéry.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v minulém týdnu navrhlo snížit počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo takzvaných akceleračních zón 110. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu, jako například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy nebo ochranu živočišných druhů.