Dopravci: Otevření Hormuzského průlivu nebude ještě nějakou dobu bez rizika

Německá rejdařská společnost Hapag-Lloyd uvedla, že zprávy o dohodě vnímá povzbudivě a doufá v ukončení vojenských aktivit v regionu. Zároveň vyjádřila naději, že lodě budou moci Hormuzským průlivem znovu proplouvat ještě tento týden.

Výrazně zdrženlivější postoj zaujala mezinárodní asociace námořních dopravců BIMCO. Ta upozornila, že zahájení plavby přes Hormuzský průliv považuje i nadále za velmi rizikové. Bezpečnostní situace podle ní zůstává nestabilní a vážné obavy vyvolává mimo jiné možnost výskytu námořních min.

Analytici většinou poukazují na to, že dohoda omezí tlak na růst cen. Obnovení důvěry mezi rejdaři, pojišťovnami a rafineriemi ale potrvá déle. Mnoho odběratelů se navíc problémům kvůli narušení dopravy už přizpůsobilo tím, že si zajistili alternativní zdroje dodávek a přepravní trasy. Návrat k situaci z doby před válkou proto podle analytiků nebude jednoduchý ani okamžitý.

"Trh má tendenci vnímat znovuotevření jako pouhé přepnutí vypínače, ve skutečnosti jde ale spíše o postupný proces,“ uvedl investiční ředitel společnosti Karobaar Capital LP v Chicagu Haris Khurshid. "Fyzické dodávky lze obnovit poměrně rychle, důvěra se ale obvykle vrací mnohem pomaleji,“ dodal.

Reuters také s odkazem na data o sledování lodí po světových oceánech napsal, že Hormuzským průlivem dnes ráno proplul nejméně jeden tanker se zkapalněným zemním plynem (LNG). Řada dalších plavidel však stále vyčkává na jasnější bezpečnostní záruky. Odborníci upozorňují, že i v případě trvalého zklidnění situace může návrat lodní dopravy k normálu trvat delší dobu, a to kvůli nahromaděným lodím a nutnosti ověřovat bezpečnost plavebních tras.

"I když konflikt možná skončil a vývoz ropy přes Hormuzský průliv se může postupně vracet k normálu, škody, které už vznikly, nelze napravit ze dne na den,“ poznamenala analytička společnosti Phillip Nova Priyanka Sachdevaová, kterou cituje agentura Bloomberg.

Hormuzský průliv patří mezi nejvýznamnější námořní tepny světa a běžně jím prochází asi pětina světového obchodu s ropou a LNG. Jakékoli omezení dopravy v této oblasti proto citelně ovlivňuje světové trhy s energiemi i dodavatelské řetězce.

Ceny ropy se po zprávě o dohodě o ukončení bojů začaly výrazně snižovat. Severomořský Brent po poledni ztrácel přes pět procent a nacházel se těsně pod 83 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) poprvé od března klesla pod 80 USD za barel.

"V blízké době je těžké očekávat další výrazný pokles ceny ropy,“ uvedl analytik společnosti IG Australia Tony Sycamore. "Státy využijí znovuotevření průlivu k doplnění vyčerpaných zásob a k posílení svých strategických rezerv ropy. Ceny už navíc v posledních dnech v očekávání dohody výrazně klesly," dodal.

Konflikt na Blízkém východě se vyhrotil 28. února, kdy Spojené státy a Izrael společně zaútočily na Írán. Zdůvodnily to snahou zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Teherán pak začal mimo jiné blokovat Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump uvedl, že průliv bude znovu otevřen v pátek. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ale vyzvala k jeho okamžitému otevření.

Írán se snažil vybírat za použití Hormuzského průlivu poplatek, což ale Spojené státy a další země odmítají s odkazem na nutnost zachovat volnou plavbu. Írán se dlouhodobě vyjadřuje v tom smyslu, že má právo mít provoz v Hormuzském průlivu pod kontrolou, protože část průlivu leží v jeho teritoriálních vodách. Podrobnosti stanoví Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS), kterou Írán sice v roce 1982 podepsal, íránský parlament ji ale neratifikoval, píše Bloomberg.

O dosažení dohody o ukončení bojů mezi USA a Íránem v noci na dnešek informoval pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, jehož země byla zprostředkovatelem při jednáních. Šaríf uvedl, že oficiální podpis se uskuteční v pátek ve Švýcarsku. Obě země pak budou mít 60 dní na vyjednání konečné mírové smlouvy.