Bloomberg: Recyklace lopatek větrných turbín se může stát vážným problémem
Likvidace lopatek větrných turbín by mohla představovat rostoucí ekonomický a ekologický problém. Odhady naznačují, že do roku 2050 by mohlo být po celém světě až 43 milionů tun tohoto odpadu. Zatímco až 90 procent hmoty turbíny lze recyklovat, lopatky obsahující vrstvy sklolaminátu nebo uhlíkových vláken a jádro z lehkého a měkkého dřeva z balzovníku jihoamerického či plastové pěny jsou složité a drahé na zpracování. Oddělení materiálů a transport vyžadují speciální techniku a vysoké náklady, upozornila agentura Bloomberg.
Nízkouhlíková větrná energie je považována za zásadní nástroj pro udržení globálních teplot pod kontrolou a odpad z větrných projektů tvoří jen nepatrný zlomek toho, co každoročně končí na skládkách. Dopady obnovitelné energie na životní prostředí jsou také daleko zastíněny dopady výroby z fosilních paliv. Tento odpad však představuje špatnou publicitu pro odvětví, které je závislé na tom, aby působilo čistě a ekologicky.
Ukázkou toho, jak vážné problémy může likvidace představovat, je malé texaské město Sweetwater, kde se už téměř deset let tisíce starých lopatek skladují na polích poblíž dálnice. Zanechala je tam recyklační společnost Global Fiberglass Solutions a čtyři lidé už byli v souvislosti s tím obviněni z nelegálního skladování a krádeže majetku. Lopatky přitahují hady, stojí v nich voda, ohrožují děti a zároveň poškozují reputaci města.
Zastupitelé města firmu opakovaně žádali, aby lopatky odstranila, zatím ale bez úspěchu. Město získalo rovněž externí nabídky na jejich odstranění, avšak tato snaha narazila na vysoké náklady - odhady se pohybují mezi 13 miliony a 54 miliony USD (272 milionů až 1,13 miliardy Kč), což přesahuje rozpočet města. Případ ilustruje, že i nízkouhlíkové zdroje energie mají lokálně významné environmentální a ekonomické dopady.
Na skládkách končí většina starých lopatek. Alternativou v USA je jejich drcení a využití v cementárnách, což je dražší než skládkování a zároveň tím vznikají emise. Navíc pouze několik cementáren dokáže lopatky zpracovat, přičemž drcení rychle opotřebovává jejich zařízení.
Některé firmy přeměňují lopatky na autobusové zastávky nebo lávky pro pěší. Je to ale jen okrajové řešení. Část starších komponent se obnovuje a prodává do zahraničí, například do Itálie či Polska, kde mohou výšková omezení ztěžovat instalaci novějších a větších turbín. Další pak hledají inovativní řešení - lopatky se navrhují s materiály snadněji recyklovatelnými, využívají se chemické nebo tepelné metody rozkladu, nebo se začleňují do nekonstrukčního betonu. Takové procesy však mohou být energeticky náročné a nákladné, či jejich využití jen lokální.
Regulační a průmyslová opatření se snaží tyto problémy řešit. Například evropský svaz WindEurope zavedl od ledna dobrovolný zákaz ukládání lopatek na skládky. V Texasu nová legislativa vyžaduje, aby náklady na likvidaci a recyklaci byly zahrnuty do finančních záruk u větrných projektů.
Většina moderních větrných turbín je navržena pro průměrnou životnost 20 až 25 let. Při odpovídající údržbě mohou některé fungovat až 30 let.
Celosvětová instalovaná kapacita větrných elektráren v roce 2024 činila přibližně 1136 gigawattů (GW), uvádí zpráva španělské asociace pro větrnou energii AEE. Většina této kapacity pochází z pozemních větrných parků, s menším podílem větrných elektráren na moři. Nejvíce instalované kapacity měla Čína. Novější údaje za celý svět zatím společnost nezveřejnila.
Loni podle údajů WindEurope činila celková instalovaná kapacita větrných elektráren v Evropě 304 GW, z toho v EU 246 GW. Očekává se, že v letech 2026 až 2030 Evropa přidá dalších 151 GW. To by do roku 2030 zvýšilo celkovou kapacitu Evropy na 439 gigawattů.
Související články
Mimořádná Podnikatelská rada řešila dopady cen energií včetně pohonných hmot. MPO chystá přehled podpory i nová opatření
Souhrn opatření, která mají pomoci podnikatelům i živnostníkům s vysokým cenami energií připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu…
Ve finále výběru nového šéfa České inspekce životního prostředí jsou tři kandidáti. Kdo vypadl a proč se otálelo s vypsáním konkurzu?
Do výběrového řízení na šéfa České inspekce životního prostředí (ČIŽP), vyhlášeného v polovině února, se nakonec přihlásilo devět…
Další český miliardář investuje do bateriových úložišť
Český miliardář Petr Otava, který ovládá skupinu MTX Group, připravuje obří investice do zelených elektráren a bateriových úložišť…
Turecko je lídrem v ukládání energie, EU jen smutně kouká
Masivní investice do baterií pomáhají Turecku efektivně využívat větrné a solární elektrárny, omezit závislost na uhlí a připravit…
Spicy solár. Novou výstavbu elektřiny v Malawi financují chilli papričky
Solární energie v Africe rychle roste, naráží ale na měnové a finanční problémy. V Malawi proto investoři vsadili na neobvyklé řeš…
Kalendář akcí
Energy Vision
Dny teplárenství a energetiky 2026
Nextgen Energetika 2035+
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.